Národní památkový ústav

Národní památkový ústav

Valdštejnské nám. 3

11801 Praha 1

 Mapa webu |  MonumNet |  Ke stažení |  Novinky [7.1.] |  Diskusní fóra [29.11.] |  Odkazy na www [28.11.]
nový web: VLASTNÍCI [pro vlastníky a účastníky procesu obnovy památkového fondu: investory, projektanty, dodavatele, úřady, obce...]
Print

18.4. - Mezinárodní den památek a historických sídel 2009

Téma roku: Kulturní dědictví a věda


Kulturní dědictví a věda – téma Mezinárodního dne památek a sídel 2009

(Pracovní překlad úvodní kapitoly prohlášení ICOMOS k pořádání Dne, v anglickém originálu dostupného zde /pdf/.)

K letošnímu připomenutí Mezinárodního dne památek a sídel bylo vybráno téma "Kulturní dědictví a věda", které směřuje k dvěma hlavním sférám zájmu: na jedné straně je to někdejší role vědy (a vědeckého postupu) při vzniku nynějšího kulturního dědictví, na druhé je předmětem zájmu přínos, který věda (a technologie) naší doby nabízí pro studium dědictví.

Je obtížné oddělit vědu a technologie; zatímco věda (jako systém procesů a podstata znalosti fyzického světa) může často existovat bez technologií, v opačném případě to tak není. Technologie jsou systémy nástrojů a postupů, které modifikují fyzický svět, a do značné míry jsou založeny na vědě.

Velká část světového hmotného dědictví, vyjma téměř úplně přirozené krajiny, je výsledkem této praktické aplikace znalostí. Konstrukce jako Ironbridge (Velká Británie) jasně ukazuje vliv vědy a techniky na její stavbu; zdaleka se nejedná pouze o nosné prvky, uzpůsobené k přenášení zatížení, ale také o široké historické souvislosti hornictví, hutnictví, dopravní infrastruktury a organizace pracovní síly, které umožnily vznik této konstrukce. Chrámy v Angkor (Kambodža) jsou dokladem specifického zvládnutí astronomie, ale také hydrologie, mechaniky a požadavků na nástroje vhodné k dobývání kamene, osazování bloků a provedení reliéfů a fresek. Národní námořní muzeum v Greenwich (Maritime Greenwich) (Velká Británie), je známé svým sepětím s vědou o astronomii a určováním polohy a času; přesto, že je muzeum architektonicky významné, primárně je pomníkem vědeckého úsilí. Památkou praktické aplikace vědy je také způsob, jímž byla při zhotovení tranzitního dalekohledu docílena přesnost časového mechanismu, závisejí na volbě vhodných materiálů a nástrojů. V podstatě by žádná památka nebo konstrukce nemohly existovat bez vědy a technologie.

Přínos, kterým věda a technika napomáhá k ochraně, zachování a dokonce i k pochopení kulturního dědictví se rychle vyvíjí a rozšiřuje. Například použití laseru pro ošetřování povrchů a měření tvaru a formy, nedestruktivní metody zkoumání a vyšetřování; chemické látky a sloučeniny k ošetření artefaktů a konstrukcí; izotopové analýzy k stanovení příčin poškození kamene, rozbor sloučenin pomocí rtg-difrakce a hmotových spektroskopů; využívání informačních systémů pro ukládání a hodnocení dat, strukturální analýzy, konečné elementy v matematickém modelování jako prostředek k plánování stavebních oprav, a v neposlední řadě i využívání komunikačních technologií pro sdílení výsledků výzkumu a vývoje. Bohužel, ne všechny příspěvky jsou pozitivní, rozvoj moderních výbušnin usnadnil přeměnu Buddhů v Bamiyanu na suť a denně jsou ničeny další hmotné a nehmotné památky.

Výběr tématu pro Mezinárodní den památek a sídel nabízí příležitost zhodnotit a potvrdit roli vědy (a technologií) v oblasti kulturního dědictví ze dvou základních pohledů, charakterizovaných výše. Je také podnětem k diskusi možných přínosů a hrozeb, které věda může přivodit v budoucnosti, s ohledem na ochranu toho, "co chceme zachovat".

Pracovní překlad Jana Poláková, 2009